Západ slunce v Řevnicích

Aktualizováno pro rok 2020.

Alpy tě ohromí, ale tohle tě dojme. Tohle není země, to je zahrádka„, přesvědčuje Karla von Banhof v – už kultovní hořkosladké – komedii Vesničko má, středisková kochající se doktor Skružný v podání skvělého Rudolfa Hrušínského. Od 1. července je tu po roce opět skvělá možnost tuto zahrádku projet křížem krážem s báječnou Jízdenkou na léto od ČD. Že jste o ní ještě neslyšeli?

Týdenní nebo čtrnáctidenní jízdenka vám umožňuje projet na území České republiky vlaky Českých drah libovolný počet kilometrů, vystoupit a zase pokračovat na kterékoli stanici. Můžete tak popojíždět a kombinovat pěší a cyklovýlety v určitém regionu, ale také podnikat dlouhé okružní jízdy napříč Čechami i Moravou a poznávat krásy zdejší krajiny. Sám Jízdenku na léto pravidelně využívám posledních 6 let a nemůžu si ji vynachválit.

Jízdenka na léto – kolik zaplatíte?

Stejně jako v předchozích letech za 7 dní zaplatíte 790 Kč, čtrnáctidenní lístek vyjde na 1190 Kč. Ušetříte, pokud vlastníte IN kartu nebo studentský ISIC, kdy vás bude stát 690 Kč (7 dní) nebo 990 Kč (14 dní). V případě poslední možnosti se tak dostanete na krásných 71 korun za jeden den jízdy, během kterého můžete ujet klidně vyšší stovky kilometrů.

K jízdence si můžete dokoupit také příplatek do 1. třídy. V současné situaci ovlivněné koronavirem jezdí ve vlacích cestujících méně, ale protože bude letos více Čechů trávit dovolenou v tuzemsku, dost možná bude přes léto jezdit železnicí obvyklé množství pasažérů. Jen malé upozornění k 1. třídě – ne vždy to znamená, že budete mít k dispozici železniční wifi. Paradoxem je, že v některých soupravách je v 2. třídě, ale nikoliv první.

Podrobnosti o všech tarifech najdete na webu Českých drah.

Výhody – kupte si Jízdenku na léto online

Pokud si ji navíc koupíte po registraci přes e-shop Českých drah nebo aplikaci Můj vlak, získáte body do věrnostního programu. Za každých celých 10 Kč získáte 1 bod. A pokud jezdíte hodně, možnosti, za co body vyměnit, výrazně vzrůstají. Slevy do divadel a muzeí tak zajímavé nejsou, pokud některé z nich nemáte za humny a výběr je zatím poměrně omezený. Mnohem atraktivnější je možnost „vyjezdit“ si, pokud cestujete vlakem častěji, kredit na zaplacení jízdenky (především na delší cesty) skupinovou regionální víkendovou jízdenku, celodenní celorepublikovou jízdenku nebo IN kartu 25 nebo celodenní vypůjčku jízdního kola ČD Bike.

Sám na body ČD nedám dopustit. Díky tomu, že jsem loni v dubnu nevydržel čekání na Jízdenku na léto a pořídil si rovnou roční lístek za dvacet tisíc, jsem si „vydělal“ 2000 kreditů. Za ty jsem si během letošního jara pořídil několik jízdenek na delší cesty a překlenul tak dobu čekání na další letní sezónu. Mám tak hodně muziky (km) za málo peněz.

Využívám také službu ČD kredit, díky které si můžu do aplikace Můj vlak (a tím zároveň mého konta na webu ČD nahrát peníze). Při koupi jízdenky si pak vybírám, jestli je pro mě zrovna výhodnější zaplatit kreditem nebo body. Upřimně, na pokladně jsem nebyl asi dva roky.

Podrobnosti opět najdete na webu Českých drah. A pokud o těchto možnostech vůbec netušíte, nenechte si ujít skvělý článek na webu Cesta vlakem.

Jízdenka na léto – některá (logická) omezení

  • Jízdenka je na konkrétní jméno (při kontrole musíte prokázat, kdo jste) a je pochopitelně nepřenosná.
  • Neplatí na vlaky soukromých dopravců. Kromě známého Regiojetu či Leo Expressu, GW Regio Train, kteří provozují několik hezkých regionálních tratí (třeba z Karlových Varů do Mariánských lázní), získali od loňského prosince některé tratě i další společnosti (především na severu Čech). Nicméně ČD stále jezdí na 95% tuzemských tratí.
  • Její platnost je od 1. července do 31. srpna daného roku. Takže když si 28. srpna koupíte týdenní lístek, můžete na něj jezdit jen 4 dny.

Freelancer? S Jízdenkou na léto můžete cestovat a pracovat zároveň

S jízdenku na léto coby dlouholetý volnonožec vlaky využívám jako mobilní kancelář. Zvlaště na hlavních tratích bývá ve vlacích (přinejmenším ve vybraných vagónech) i zásuvka a wifi (z mojí zkušenosti mobilní wifi bod funguje jak kde) a 790 Kč byste utratili za týdenní tarif v některém coworkingovém centru. Do batohu si přibalím notebook, knížku a zápisník s poznámkami.

Za jeden den už jsem několikrát cíleně urazil i mnohaset kilometrové jízdy. Třeba z Řevnic (ležících mezi Prahou a Berounem) přes České Budějovice až do šumavského Nového Údolí (a pěšky na vrchol Třístoličníku) a zpáteční cestou přes Volary, Vimperk, Strakonice a Plzeň. Nebo projet západní Čechy rychlíkem do Chebu, pak se zastávkou v Karlových Varech podkrušnohorskou pánví podél Ohře do Ústí nad Labem a proti proudu dvou největších českých řek Labe a posléze Vltavy do Prahy. A pak domů zpět k Berounce do Řevnic.

Příjde vám to zbytečně hektické? Mně tento způsob umožňuje strávit letní pracovní den aktivně a spojit cestování, výlet, čtení i práci najednou. Z mojí zkušenosti si rozhodně doporučuju pro tento účel vyhledat spoje s většími rezervami. V létě probíhá řada výluk s přestupy na autobusy a kvůli různým návaznostem se drobná zpoždění snadno naakumulují. Kompenzace za výluky, zpoždění a méně spojů je, předpokládám, nejspíše jeden z důvodů, proč Jízdenka na léto, existuje.

Aktualizace pro rok 2020: Podrobnosti o práci ve vlaku jsem sepsal do článku Rok na kolejích: jak jsem se stal vlakovým nomádem. A loni na podzim pak do ještě „vytuněnějšího“ článku Práce ve vlaku (pro blog Navolnenoze.cz)

nádraží v Železné Rudě - Albětíně

Nejhezčí železniční tratě

Ptáte se, které tratě stojí za to projet? Krásných tras najdete mezi českými a moravskými tratěmi spoustu – zvláště, pokud koleje vedou v okolí kopců, hor nebo údolími řek. Už léta shomažďuju tipy na ty nejmalebnější tratě a z těch, které už jsem projel, jsem sestavil tuto hitparádu (bez pořadí). Jako rozeného Moraváka a dlouholetou pražskou náplavu mě mrzí malé zastoupení tratí z východní poloviny naší vlasti, po letošním létě se pokusím o větší rovnoprávnost 🙂

Hanušovice – Jeseník
Tahle trať přes Jeseníky do mého rodného kraje bude známá fanouškům komixu/filmu Alois Nebel. V Horní Lipové dokonce jeho tvůrci přidali na nádražní budovu druhou ceduli Bílý potok. Jejím nejvyšším bodem je Ramzovské sedlo (760m) mezi Hrubým Jeseníkem a Rychlebskými horami, okolo něj trať nabízí krásné výhledy na obě pohoří, především na masiv Šeráku, Keprníku a Vozky. Její půvaby si můžete vychutnat i na videu. Z Jeseníku pak můžete pokračovat dále na Krnov, část trati, objíždějící nejsevernější cíp Jeseníků, vede i přes Polsko.

Klatovy – Železná Ruda
Na většině šumavských tratí dnes jezdí soukromí dopravci, ale tuhle stále brázdí lokomotivy ČD. Vede až na německou hranici. Ze Železné Rudy nebo předchozí zastávky Špičák můžete vyrazit pěšky na rozhlednu právě na Špičáku nebo k Čertovu a Černému jezeru, které je vůbec největším přírodním jezerem u nás. Tato trať má přinejmenším dvě zajímavosti: první je 1747 metrů dlouhý tunel pod Špičákem, který byl až do roku 2007 nejdelším tunelem v Česku. Druhou je železniční budova v Železné Rudě – Alžbětíně, která je napůl v ČR a na půl v Německu. Odtud se můžete vydat do národního parku Bavorský les, který se rozkládá na německé části Šumavy. Třeba na její nejvyšší vrchol, Grosser Arber (Velký Javor), je to vzdušnou čarou jen pět kilometrů. Loni v říjnu jsem tam chytnul díky inverzi mlžné moře a krásné výhledy na rakouské Alpy, vzdálené asi 150 km.

Turnov – Tanvald
Pokud se vydáte z Prahy směrem na Jizerské hory a Krkonoše, zajímavější krajina se ukáže až okolo Mnichova Hradiště, kde vaši pozornost upoutá masiv stolových skal. Za Turnovem se pak trať „zakousne“ do údolí Jizery a pak ze Železného Brodu údolím Kamenice. Z Tanvaldu můžete vyrazit do Harrachova a Krkonoš, nebo podjizerskou tratí přes Smržovku a Jablonec do Liberce. A pak se dvěma níže doporučenými tratěmi můžete vrátit přes Děčín zpět do hlavního města.

Liberec – Raspenava – Bílý potok
Z Liberce do Raspenavy vás čeká lesnatá krajina a výhledy na pojizerské vrcholky, po odbočce směrem na Hejnice pak hluboké údolí Smědé s krásnými výhledy na strmé severní svahy Jizerkých hor, porostlých původními bučinami. Oku tu lahodí takřka vysohorský výjev na skalnatý „útes“ Frýdlanského cimbuří , které působí takřka vysokohorsky. Z konečné v Bílém potoce si můžete vyšlápnout na nejvyšší vrchol české části Jizerek, Smrk, nebo parádní skalní vyhlídku na vrcholu Paličníku.

Výhled z vlaku v Hejnicích

Liberec – Česká Lípa
Jizerky s Ještědem a viadukty Kryštofova údolí a několika tunely vystřídají panoramata Máchůva kraje, v závěru vás uhranou oblá „ňadra“ kopců České středohoří. Zvláště pokud chytnete slunečný den, můžete se kochat takřka od prvního do posledního kilometru.

Česká Lípa – Lovosice
Krajina z České Lípy dále na Děčín už nenabízí tolik pěkných výhledů do krajiny. Těch si užijete při přestupu směrem na Lovosice. U Zahrádek přejedete viaduktem údolí Robečského potoka a pískovcové skály brzy vystřídají homole Českého středohoří – Vlhošť, Ronov, Sedlo a později okouzlující pohled směrem na roviny středních Čech směrem k Řípu.

Děčín – Praha
Z Děčína je to pěkné na všechny strany, zážitkem je i hlavní trať na Prahu. Okouzlující je především úsek Ústí nad Labem – Lovosice, se zříceninou hradu Střekov, klikatícím se kaňonem Labe, kterému se říká Porta Bohemica neboli Brána do Čech. Vlaky IC tu jezdí i okolo 140 km za hodinu. Po kopcích Českého středohoří a Řípu v okolí Mělníka atraktivita trati klesá (dojem kazí ošklivá elektrárna), ale za Kralupami se opět vrací pěkné údolí, tentokrát Vltavy.

Praha – Beroun
V současnosti moje domácí trať. Když takhle k večeru vyjedete přes železniční most v Mokropsech a otevře se před vámi široké údolí Berounky, takový pohled se jen tak neokouká. A úsek z Karlštejna přes Srbsko do Berouna, to je teprve romantika. Ta pak pokračuje, pokud se vydáte proti proudu Berounky krajem Oty Pavla směrem na Křivoklát. A vděčná na koukání je také trať z Berouna do Příbrami údolím Litavky, které rozděluje brské Hřebeny s majestátním Plešivcem (píšu o něm tady) od centrálních Brd.

Louka u Litvínova – Moldava v Krušných horách
Když jsem sbíral tipy na nejhezčí vlakové tratě v ČR, často se v nich objevovala právě trať č. 135, přezdívaná Teplický Semmering. Zcela poprávu. Najdete na ní viadukty, tunely i parádní výhledy do kraje. Na konečnou nastoupáte takřka půl výškového kilometru. Zdejší hřeben Krušných hor je poměrně plochý a je tu hodně širokých cest, takže na projíždění místními lesy a mokřady spíše uživíte kolo, zatímco pěšákovi bude vadit často se vyskytující asfalt. Vyrazit můžete k horské přehradě Fláje, na rozhlednu Vlčí hora nebo směrem na Cínovec. Vlak až na Moldavu jezdí od jara do podzimu jen o víkendech, o prázdninách by měl jezdit každý den.

Děčín – Rumburk
Ať se vydáte z Děčína do Rumburka jednou či druhou cestou, bude se na co dívat (úplně nejlepší bude projet si celý okruh s menším lokálním výletem). Jedna trať vede dále podél Labe přes saskou část Polabských pískovců a několik německých městeček (pěkný rozhled z železničního viaduktu je na hraniční Sebnitz). Pokud budete jen projíždět dále na Šluknovsko, postačí vám klasická vnitrostátní jízdenka. Těžkou konkurencí je vnitrozemská cesta, která se vlní krajinou oblých kopců Lužických hor. Mezi Českou Kamenicí a Krásnou Lípou můžete vystoupit na kterékolik stanici a do pár kilometrech vystoupáte na některou z přírodních vrcholových vyhlídek. Na Jedlové stojí i rozhledna.

Dvě šumavské tratě, které stojí za to

V původní verzi článku z roku 2018 jsem měl i další dvě šumavské tratě. Od roku 2019 je ale provozuje soukromý dopravce GW Regio Train a Jízdenka na léto na ni neplatí. Ale můžete se s ní do těchto končit alespoň přiblížit. Mám projeté cca 2/3 tuzemských tratí a tyhle dvě opravdu patří k těm nejhezčím.

Český Krumlov – Nové Údolí
Krásná trasa na jihu Čech okolo Lipna, řašeliništi meandrující Vltavy až do zapomenuté osady na německé hranici. Odtud se můžete vyšplhat na nejvyšší místa české Šumavy – Třístoličník, Trojmezí a Plechý (1378 m.n.m.) a dále k Plešnému jezeru. Pár kilometrů od něj najdete i nouzové nocoviště, kde dá legálně přespat a další den se můžete pokračovat k vlaku do Nové Pece na břehu Lipna.

(Černý Kříž -) Volary – Vimperk
Z Nového údolí se můžete také vlakem kousek vrátit a přes Černý Kříž pokračovat malebnou krajinou do Volar. Tam přestoupíte a můžete si vychutnat jízdu vedoucí přes vůbec nejvyšší patrie, kam se můžete v ČR vlakem dostat. Nejvýše položenou stanicí je Kubova Huť (995 m.n.m.) v blízkosti Boubína.

S týdenní jízdenkou můžete vyrazit také po Slovensku

Možná vás napadne, jestli existuje podobná možnost i na Slovensku? Ano, existuje. Tamní jízdenka se jmenuje SLOVAK TÝŽDEŇ, platí jeden týden a vyjde na 29 euro. Stačit vám k ní bude občanka nebo cestovní pas. K dostání je i měsíční lístek, ale k němu už budete potřebovat slovenskou obdobu české IN karty zvanou Railplus. Více na webu slovenských drah. V dalších sousedních zemích budete muset spoléhat na akční jízdenky. Možnosti shrnuje článek na webu Travel Bible.

Další mé vlakové články:

Rok na kolejích: jak jsem se stal vlakovým nomádem
Anketa: Jak se českým volnonožcům pracuje ve vlacích?

  • Práce ve vlaku (pro blog Navolnenoze.cz)
  • Další tipy a články o vlacích, které stojí za přečtení

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *